Káva kafe CZ - Lavazza, Illy, Segafredo levně

Něco o kávě

Káva, kterou pijeme, je vlastně pecka plodu, který je podobný naší třešni. Tato maličká zrnka, skrývající mnohá tajemství chutí a vůní, jsou semena kávovníku s bílými květy, červenými plody a sytě zelenými listy. Listy jsou oválné s vlnitými okraji, deset centimetrů dlouhé. Rostlina Coffea, z čeledi mořenovitých, kvete jen několik málo dní, zato však několikrát ročně. Bílé květy vypadají jako květy pomerančovníku a jejich vůně je omamná jako vůně jasmínu a jemná jako vůně růže. Zvláště úchvatnou podívanou jsou kávovníky, které současně kvetou a nesou plody. Pestrá paleta barev na každém keři: hnědé ohebné větve se zelenými listy, voňavými bílými květy a sytě červenými plody. Jako čarovný pás bíle kvetoucích kávovníků s jasnými červenými plody se podél rovníku táhnou země, ve kterých se pěstuje káva. Všechno jsou to velmi rozmanité, útlé plazivé rostlinky, liány, keře, či stromy. Ze 60 druhů kávovníků, pocházejících pravděpodobně z Etiopie, je nejvýznamnější kávovník Arabica a kávovník Robusta.

Plody kávovníků jsou vejcovité. Pod tuhou slupkou je nasládlá dužina a v ní dvě zelená semena v pergamenové slupce. Tato semínka se podobají spíše jablku, než třešni. Pokud se v pergamenu nachází jen jedno semínko, nazývá se "perlová káva". Nezralé plody rostliny Coffea jsou zelené, zráním mění barvu na špendlíkově žlutou, postupně červenají do barvy brusinek až fialoví do barvy zralých švestek. Barva a zralost plodů je pro kvalitu kávy velmi důležitá.

Mapa kávy

Plantáže kávovníků se rozprostírají mezi severním a jižním obratníkem, od střední a jižní Ameriky po Afriku, Arábii, Indii až k Indonésii a Oceánii. Malá část kávové produkce se nachází též v Asii. Kávovník vyžaduje teplé a vlhké podnebí.

Chuť kávy je v každé zemi rozdílná. Od slabé kávy po silnou, od drsné až po jemnou, sladkou, kyselou či hořkou. Rozdíly v chutích a vůních jsou způsobeny zejména klimatickými a geografickými podmínkami, ve kterých kávovníky rostou. Jednou z nejznámějších oblastí pěstování kávy je Latinská Amerika. Latinskoamerické plantáže sahají od severního Mexika přes Střední Ameriku až po severní Brazílii. Dvě třetiny celosvětové produkce kávy pocházejí právě z Latinské Ameriky. Oblasti pěstování leží podél horského pásma. Táhnou se od svahů a náhorních plošin Sierra Madre do Guatemaly a dále podél hor Střední Ameriky na jih. Na západě lemují plantáže Kordillery Kolumbie přes Ekvádor, Peru a Bolívii až do Paraguaye. Na východě rostou kávovníky ve vyšších nadmořských výškách Venezuely a Guayany. Nakonec v Brazílii se plantáže rozprostírají jako obrovská síť stále zelených skvrn, kam až oko dohlédne.

Další velkým světadílem, kde můžeme nalézt souvislé, stále zelené pásy keřů s červenými bobulemi, je Afrika. V kolébce kávovníku na západě Afriky, v Etiopii, nalezneme kávu takřka všude. Taktéž se nachází v ostatních tropických státech jako je Keňa, Súdán, Tanzanie, Uganda, Burundi či v Jihoafrické republice. Zajímavou kávu s velkou budoucností najdeme na ostrově Madagaskar.

Na blízkém východě, v dřívější Arábii, můžeme spatřit kávu s jemnou chutí a nepostižitelnou ostrostí. Na jihu Indie pěstují kávu, která byla po několik týdnů vystavena monzunovým větrům a dešti. Nejznámější druhy kávy na světě pochází z Indonézské oblasti, na ostrovech Jáva a Sumatra. V této části světadílu se kávovník pěstuje takřka na všech významnějších ostrovech. A na konec o kousek dále, v Oceánii, ocení znalci havajskou kávu, nejpodivuhodnější kávu na světě.